Trilobiti - Barrandien

162.jpg

Rubriky


TOPlist
Vítám Vás na webových stránkách Václava Vokáče
Hlavním záměrem těchto stránek je virtuální prezentace části sbírky fosilií trilobitů pocházejících z Barrandienu, kterou postupně buduji od roku 1967. Vyobrazené exempláře jsou výběrem z celkového počtu cca 10700 evidovaných kusů, z toho připadá na kambrium - 1960 ks, ordovik - 1280 ks., silur - 6500 ks a devon - 960 ks. Dalších více než 2000 fosilií trilobitů především ze skryjsko-týřovického kambria, spodního a středního ordoviku a spodního devonu převážně pragu, jsem v průběhu let předal do sbírek některých ústavů (Národní muzeum v Praze, Regionální muzeum v Rokycanech a Západočeské muzeum v Plzni) a též specialistům (Prof. I. Chlupáčovi, Dr. M. Šnajdrovi a Dr. J. Vaňkovi). Lokalitní údaje jsou záměrně uváděny „kumulativně" a to z důvodu ochrany lokalit, před neúměrným vytěžováním. Přesnější lokalitní informace jsou zaznamenány v „katalogu lokalit", který je neveřejný a obsahuje údaje o cca 400 lokalitách. Těžištěm „expozice" bude patrně druhová kolekce siluru, které jsem věnoval od roku 1970 zdaleka nejvíce úsilí a času. V kapitole Typy, bude postupně vypracován typový katalog všech publikovaných fosilií pocházejících z této kolekce, které jsou všechny uloženy ve veřejných sbírkách: Národního muzea v Praze (NM), České geologické služby (ČGU), Západočeského muzea v Plzni (ZCMP) a Regionálního muzea v Rokycanech (OMR). V kapitole Články budu uveřejňovat mé osobní názory vztahující se k problematice geologie a paleontologie Barrandienu a též vzpomínky na přátele, s kterými jsem měl tu čest v průběhu let spolupracovat. V kapitole Publikace budou vyvěšeny publikace, na kterých jsem se autorsky či spoluautorsky podílel. V kapitole Záchranná paleontologie budu postupně uveřejňovat poznatky či postřehy ze záchranných sběrů v příležitostně odkrytých lokalitách (výkopy pro plynovody, vodovody, dálnice, aj.), které mají podle mého názoru určitou dokumentační hodnotu a snad takto neupadnou v úplné zapomnění. Ve Fotogalerii budou vyvěšovány fotografie především z různých akcí, též v rámci záchranné paleontologie. Úvodem děkuji kolegovi Miro Pavlovičovi za administraci těchto stránek. Kontakt se mnou je možný přes e-mail: Lichas@seznam.cz.


S pozdravem Václav Vokáč

Webové stránky jsou rozpracovány .



P.S. Stránky jsou optimalizované pro nejnovější verze prohlížečů Opera nebo Chrome.



TOPlist


Nečekaný nález trilobita
 
Před několika dny jsem obdržel od jednoho kolegy email, v němž mě zaujaly fotografie a zajímavé povídání o vzácném nálezu devonského trilobita. Přáním autora níže uvedeného příspěvku je zůstat v anonymitě což respektuji.                       
M. Pavlovič, v Plzni, 4. 5. 2015                                                                                                                                         

.."Před několika dny jsem zcela nahodile zadával hesla do internetového vyhledavače. Při zadání „výrazu fosilie“ na mě vyběhl mimo jiné i inzerát s prostým textem - ,,krásná fosilie ze severních Čech“ se snímkem nevalně zachované akumulace pygidií „Scutelláků“ pocházející nejspíše z koněpruské oblasti. Jelikož jsem člověk zvědavý, otevřel jsem odkaz a zjistil, že prodejce tuto fosilii nabízí dohodou o ceně. Nabídl jsem na zkoušku sto korun, protože akumulace pygidií „Scuteláků“ byl můj sen už odmala a z přiložených fotografií bylo patrné, že se v kameni nacházejí ještě další pygidia, která by snad mohla být lépe zachována. Následující den se prodejce ozval s tím, že pokud chci fosilii získat za dohodnutou cenu, mohu okamžitě přijet. Jaké bylo mé překvapení, když jsem zjistil, že bydlí jen několik kilometrů ode mě, takže zanedlouho jsem již držel vápencový kámen se zkamenělinami v ruce a poslouchal „krkolomnou“ story o jeho původu. Exemplář byl údajně nalezen v severních Čechách a to v řečišti jakéhosi potoka nedaleko Děčína. Snažil jsem se majiteli vysvětlit, že u Děčína se prokazatelně žádné prvohorní usazeniny nevyskytují a že mě nejspíš takříkajíc tahá za nos (známe přece inzeráty na Ellipsáky z křídových usazenin od Loděnic :-). Nicméně na své výpovědi zásadně trval a tak jsem po chvilce rezignoval. Dále mi bylo sděleno, že kámen byl několik let jako okrasný umístěn na zahradě u jeho chaty. Po příjezdu domů jsem kamen zvědavě okukoval a přemýšlel, mám-li do něj zkusit ,,bouchnout“. Zvědavost byla silnější a tak jsem na balkóně opatrně udeřil, do místa kde jsem předpokládal další pygidia. Kámen prasknul dobře a vylouplo se několik skutečně pěkných pygidií  „Scuteláků“. Při bližším prohlížení odlomených vrstevních ploch se mi pod prsty dodatečně odloupl ještě drobný střep vápence a odhalil neuvěřitelný nález. Radostí jsem zařval na celé sídliště jak Tur a přitom hleděl do očí kompletního proetidního trilobita, jak se později ukázalo devonského rodu Gerastos. Už jsem slyšel různé zkazky o ,,bludných“ kamenech, nalezených poměrně daleko od místa jejich přirozeného výchozu s krásným překvapením v podobě vzácné zkameněliny uvnitř, ale tento zcela náhodný nález se dá označit nepříliš skromně jako ,,Král bludných kamenů“ zabloudivší až téměř do Děčína. A tak si mohu zapsat do evidence pořadové číslo = Gerastos cf. bohemicus (Barrande) – kompletní jedinec – lokalita: Děčínsko???


Došlo 5. 5. emailem od F. Hartla: "Na zaklade delsiho licniho trnu a pomerne uzkeho (zachovaneho) pygidialniho lemu bych tohoto jedince tipoval na Gerastos (Bohemiproetus) exspectatus (Pribyl, 1964). Trochu me mate slabe vyvinuty licni hreben (genal ridge), podobne jako u Longiproetus confusus confusus - tam se ale jedna o vetsi oko blize u okcipitalniho prstence.."



K výše uvedenému případu nálezu trilobita u Děčína lze dodat: koněpruské, vinařické a slivenecké vápence těžené ve velkých lomech u Koněprus, byly a jsou hospodářsky významnou surovinou určenou nejen pro vápenky, ale i hutě, atd. Proto především za socialismu bývaly v kvantech dopravovány vlaky do průmyslových závodů v různých částech republiky. Jako zhruba 8-10 letí, začínající sběratelé jsme s Milanem Doubravou chodívali podél pražské dráhy z Plzně-Doubravky až do Zábělé a sbírali spadlé kameny z vagónů. Bílé koněpruské vápence na náspech nápadně „svítily“, takže jsme nebyli jediní, kteří se o ně zajímali, vyhledávali je též skalničkáři. U drážního hradla v Zábělé z nich byla vystavěna velká skalka, kterou jsme k nelibosti majitele nenápadně rozebírali. Zkameněliny z vápenců koněpruského devonu byly zastoupeny v našich sbírkách mnohem dříve, nežli jsme začali do samotných Koněprus na ně jezdit. Možná že diskutovaný kompletní trilobit na Děčínsko doputoval též vlakem.                                                                                         

S pozdravem V. Vokáč, 5. 5. 15 v Plzni. 
 
 
Když jsem před více než 20 lety poprvé nalezl v Dílech u Rokycan „proděravěné“ a zdeformované pygidium trilobita Ectillaenus katzeri katzeri říkal jsem si, že to musel být predátorský atak jak vystřižený z tehdy populárního amerického filmu Predátor. Hned další „kuličkovou“ sezónu jsem na totožné lokalitě nalezl dalšího nekompletního jedince s obdobným postižením, ale to jsem se již o teratologie trilobitů více zajímal. Do připravovaného článku (Vokáč, 1996), který je zde vyvěšen v kapitole publikace, se však tito „pokousaní“ Ectillaeni tenkrát nevešli a řada na ně přišla až letos ve zde „čerstvě“ vyvěšeném článku předloženém kolektivem autorů: Význačné nálezy trilobitů… Nicméně v čase po předložení článku (březen 2015) jsem příležitostně přemítal o hojnosti výskytu takovýchto teratologií v šáreckém souvrství a výsledkem byla detailní prohlídka mé nepříliš rozsáhlé kolekce trilobitů z tohoto souvrství, která přinesla identifikaci dalšího jedince a to nekompletního E. katzeri katzeri (viz přiložené fotografie). Protože tento Ectillaenus katzeri katzeri (VV5165/325 z lokality Osek) není zdeformován, ale pouze nenápadně „propíchnut“ unikla tenkrát tato skutečnost při zařazování do sbírky mé pozornosti. Nabízí se tak předpoklad, že atakem predátorů poškozené exoskeletony Ectillaenů by nemusely být až tak výskytem vzácné jak jsme předpokládali v článku. Proto doporučuji Vám všem též prohlídku Vašeho materiálu a to i jiných druhů trilobitů, a pokud uznáte za vhodné v případě dalších nálezů mě informovat budu potěšen…s pozdravem V. Vokáč, 22. 12. 2015
Rozsáhlé území Barrandienu a to především ta jeho část, která je budována staropaleozoickými sedimenty (vyjma Křivoklátska a Brdské vrchoviny), se nalézá dlouhodobě pod enormně velkým civilizačním tlakem. Ten se nejmarkantněji projevuje v Českém Krasu, Berounské kotlině a na území Velké Prahy. Vzhledem k tomu, že průvodní stavební ruch zde dosáhl v posledních 20 letech nebývalé intenzity a je zřejmé, že vědecké instituce na dokumentaci velkého počtu často jen krátkodobě odkrytých lokalit očividně nemohou stačit, spatřuji v aktivitách záchranné paleontologie možnost sběratelů a soukromých paleontologů zapojit se do záchrany velkého množství cenného paleontologického materiálu, který tak bude uchován pro současné i budoucí studium. V této kapitole budou postupně uveřejňovány poznámky k akcím, na kterých jsem se osobně podílel a které přinesli nějaké hmatatelné výsledky, o nichž se domnívám, že by byla škoda, pokud by časem zapadly. Za důležité také považuji zveřejnění informací o současném uložení paleontologického materiálu původem z těchto záchranných sběrů. Pokud by někdo z kolegů měl k níže uvedeným lokalitám doplňující informace, rád jeho příspěvek zde s patřičným odkazem zveřejním.

Čilina – u sloupu (1975) V létě roku 1975 jsem nalezl cca 200m jižněji od vrcholu Rokycanské Čiliny (523 m. n. m.) ve výkopu pro betonový sloup el. vedení hojné, velké bloky „závalkovitých“ velmi fosiliferních řevnických křemenců libeňského souvrství (sandbian). Následných záchranných sběrů (1975-7) se zúčastnili: V. Vokáč, J. Moravec, L. Grigar a P. Krýda. Nově (2011-12) zde byla provedena mělká kopaná sonda (leg. V. Vokáč, M. Pavlovič, F. Tichávek), která poskytla další materiál. Mnou nalezený dokladový materiál jsem částečně předal Dr. V. Havlíčkovi do ÚÚG (v r. 1982, brachiopodi cca 30 ks), do Okresního muzea v Rokycanech (cca 20 ks, trilobiti a ne-trilobitová fauna v r. 1986) a zbývající mnou nalezený materiál (cca 40 ks trilobitů), především z nejnovějších sběrů je uložen v mé osobní kolekci. Lokalitu následně stručně popsal J. K. Moravec (2002): Rokycanská Čilina-sloupy, nová lokalita v řevnických křemencích libeňského souvrství v jihozápadním křídle pražské pánve (Beroun). – Zprávy o geologických výzkumech v roce 2001. Poznámka: Na lokalitě lze v omezené míře sbírat i v současnosti.

Tymákov – studna (1979) Sběry inspirované publikací M. Mergla (1978) poskytly faunu drobových břidlic vinického souvrství (sandbian) vynesených na povrch při prohlubování studny situované v obci Tymákov (viz. Mergl, 1978). Trilobiti Dalmanitina elfrida, Deanaspis senftenbergi a Zeliszkella deshayesi zde byli nalézáni též v kompletních nebo jen málo disartikulovaných jedincích. Značná část materiálu (cca 60 ks) sebraného J. Moravcem, L. Grigarem, P. Krýdou a V. Vokáčem je uložena od roku 1988 v Okresním muzeu v Rokycanech, menší část je dosud uložena v jejich osobních kolekcích. Poznámka: Lokalita je zaniklá.

Mergl M. (1978): Výsledky paleontologického výzkumu ordoviku v širším okolí Starého Plzence. – Sborník Západočeského muzea č. 28.

Záhrabská (1985) V prostoru mezi okrajem osady Záhrabská a místem kde stával ještě v r. 1974 starý, památný dub „na Herinkách“, vyvrátila vichřice mohutný listnatý strom. V díře po vývratu vystupovaly tufy a tufity wenlockého stáří, spolu s vložkou ( cca 10-20 cm mocnou) hnědočerveného, bioklastického, silně fosiliferního vápence. Lesní dělníci však během 14 dní kmen odřízli a pařez vrátili na své místo a tím prakticky zamezili k vápencové poloze přístup. Mé sběry tak byly omezeny na jediný den (cca 4 h). Vápence obsahovaly nesmírně hojnou trilobitovou faunu tvořící lumachely částí exoskeletonů. Mohu dokladovat tyto druhy: Cheirurus insignis, Diacalymene diademata, Staurocephalus murchisoni, Liolalax bouchardi a Decoroproetus decorus, indikujících středně wenlocké (motolské souvrství, sheinwoodian) trilobitové společenstvo Cheirurus-Diacalymene. O zdejším výskytu cheirurida Cheirurus insignis, informuje Vokáč V. a Krýda P. (2010): Poznámky k biostratigrafii a ekostratigrafii podčeledi Cheirurinae… (článek je zde vyvěšen v kapitole publikace).

Jarov – cesta (od r. 1985) V současnosti již legendární lokalita, kterou objevil M. Doubrava v r. 1985, kdy byla lesní cesta vedoucí z vrchu Damil do osady Koledník u Berouna zbudována. Cesta obnažila rozsahem nevelké výchozy kopaninského souvrství (biohor. Encrinuraspis beaumonti až Prionopeltis archiaci, ludfordian, ludlow), které poskytly během mnoha let sběrů unikátní trilobitový materiál. Postupně odsud byly popsány tyto nové taxony trilobitů: Crotalocephalus moraveci Vokáč – Doubrava, 1990; Bohemoharpes (Unguloharpes) janae Doubrava, 1991, Fritchaspis? vektori Doubrava, 1991; Pseudocheirurus beyrichi vellus Vaněk-Vokáč-Hörbinger, 1992 a Kosovopeltis lacerata Vokáč, 1999. Dále poskytla tato lokalita cenný materiál k taxonům: Avascutellum parvispinum (Šnajdr), Dicranogmus simplex (Barrande), Ceratocephalina tricornis (Barrande), Dudleyaspis amapala Šnajdr, aj.. Z Lokality pochází též množství teratologických exoskeletonů trilobitů a byla odsud shromážděna celá řada zajímavých ekostratigrafických poznatků týkajících se trilobitových společenstev, které nebyly zatím publikovány.

Vokáč V. – Doubrava M. (1990): Crotalocephalus moraveci sp. nov.....(viz. publikace). Doubrava M. (1991): New representatives of the family Harpetidae Hawle et Corda, 1847 (Trilobita) from the Bohemian Silurian. – Věstník ÚÚG, 66, č. 5. Vaněk J. – Vokáč V. – Hörbinger F. (1992): New trilobites from the Silurian…(viz. publikace). Vokáč V. (1999): Kosovopeltis lacerata n. sp., the latest species…(viz. publikace).

Velký vrch – plynovod (1993) Záchranné sběry prováděné J. Vaňkem a V. Vokáčem během výkopu pro plynovod, situovaného 600 m severovýchodně od kóty 441 m. n. m. a 60 m jižně od silnice vedoucí z Koněprus ke křižovatce se silnicí Beroun-Tobolka. Zastiženo bylo kopaninské souvrství a to biohor. s Encrinuraspis beaumonti a Ananaspis fecunda, ludlow, ludfordian. Naše sběry byly prováděny v deskovitých, šedých, bioklastických až biomikritických vápencích s vložkami vápnitých břidlic (biohor. s A. fecunda) vystupujících na horní hraně svahu, přímo na rozhraní pole a louky. Zhruba 2-3 m mocný vrstevní sled poskytl velmi hojné a vysoce diverzifikované trilobitové společenstvo s Ananaspis-Ryckholtia, zastoupené druhy: Ananaspis fecunda fecunda – velmi hojně, Decoroscutellum haidingeri - hojně, Avascutellum parvispinum - vzácně, Kosovopeltis svobodai - hojně, Kosovopeltis partchi - hojně, Bohemoharpes (U.) ungula – hojně, Ktenoura bicuspidata – hojně, Pseudocheirurus beyrichi beyrichi – nehojně, Otarion verrucosum – hojně, Harpidella novella – hojně, Ryckholtia ryckholti – hojně, Interproetus intermedius ovalifrons – hojně, Eremiproetus (Remacutanger) senex senex – nehojně, Scharyia micropyga – hojně, Decoroproetus reussi – hojně!!!, Leonaspis leonhardi – hojně, Ceratocephala rhabdophora – nehojně, Ceratocephalina tricornis – velmi vzácně, Dudleyaspis amapala – velmi vzácně, Radiaspis rarissima – velmi vzácně. Posledně jmenovaný druh byl nalezen v břidličné vložce (pygidium, leg. J. Vaněk). Bohatý referenční materiál, vyjma k druhu R. rarissima, je uložen v mé kolekci. Poznámka: Lokalita poskytuje bohatý paleontologický materiál i v současnosti a to z vápencových bloků z polního skeletu.

Koledník – plynovod (1991?) Záchranné sběry prováděné J. Vaňkem a V. Vokáčem během výkopu pro plynovod a to v místě situovaném 300 m jihozápadně od křižovatky silnic v osadě Koledník a 100 m jižně od „Zasypaného“ lomu. Zastižena zde byla sekvence cca 3 m mocná, náležící svrchním partiím kopaninského souvrství (biohor. Prionopeltis archiaci, ludlow, ludfordian). Z této lokality pochází paratyp druhu Kosovopeltis lacerata Vokáč, 1999 (pygidium na pl. 1, fig. 8) a dále byla publikována informace o zdejším výskytu druhu Crotalocephalus moraveci Vokáč – Doubrava, 1990 (cf. Vokáč – Krýda, 2010). Velmi fosiliferní, šedé, bioklastické vápence zde poskytli trilobitové společenstvo s Prionopeltis archiaci zastoupené těmito zjištěnými druhy: Prionopeltis archiaci - hojně, Prionopeltis dracula - hojně, Otarion verrucosum – hojně, Interproetus venustus - nehojně, Eremiproetus (Remacutanger) senex senex – vzácně, Bohemoharpes (U.) ungula - nehojně, Leonaspis leonhardi - nehojně, Ceratocephala rhabdophora - nehojně, Avascutellum edwardsi - nehojně, Kosovopeltis lacerata - vzácně , Pseudocheirurus beyrichi beyrichi - vzácně , Crotalocephalus moraveci – velmi vzácně. Referenční materiál vyjma zmíněného paratypu (Západočeské muzeum v Plzni) je uložen v mé sbírce.

Vokáč V. (1999): Kosovopeltis lacerata sp. n. the latest species…(viz. publikace). Vokáč V. – Krýda P. (2010): Poznámky k biostratigrafii a ekostratigrafii podčeledi Cheirurinae…(viz. publikace).

Poznámka: Lokalita poskytuje i v současnosti bohatý materiál, který je možno sbírat v polním skeletu.

Cekov – D5 (1994) Sběry v rozsáhlém terénním zářezu dálnice D5 u obce Cekov, odkrývajícím značně fosiliferní polohy vinického souvrství (sandbian). Práce v terénu společně s pány Dr. V. Havlíčkem a Dr. J. Vaňkem a následné zpracovávání nalezeného materiálu, byl pro mě zážitek, na který se nezapomíná. Odkazuji k práci:Havlíček V. – Vaněk J. – Vokáč V. (1996): Discovery of the fossiliferous middle Berounian Vinice Formation at Cekov…(viz. publikace) a příspěvku „Jedna malá vzpomínka“ který je zde umístěn v kapitole články.

Poznámka: Břidlice vinického souvrství zde nejsou vzhledem k rekultivaci svahů v ochranné zóně D5 již od r. 1996 přístupny.

Tymákov – D5 (2002) Záchranné paleontologické sběry v břidlicích dobrotivského souvrství (darriwillian–sandbian) dočasně odkrytých při budování dálničního obchvatu Plzně (D5). Odkazuji k článku Vokáč V. – Grigar L. (2010): Výskyt fosiliferního dobrotivského souvrství… který je zde vyvěšen v kapitole publikace. Poznámka: Vrstevní sled je nepřístupný vzhledem k rekultivaci a zatravnění obou svahů v prostoru dálničního tělesa D5.

Kosov – profil č. 782 (2007-2008) Záchranné sběry prováděné v průběhu postupného odtěžování profilu č. 782 v lomu Kosov u Berouna. Odtěžována byla cca 8m mocná sekvence převážně bioklastických vápenců kopaninského souvrství (ludlow, ludfordian), biostratigraficky náležících biohorizontu s Encrinuraspis beaumonti a bázi biohorizontu s Ananaspis fecunda. Hojný, především trilobitový materiál, který postupně zpracovávám, obsahuje takové raritní druhy trilobitů jako Dicranogmus simplex, Kosovopeltis stulta a Ceratocephalina raripustula, aj.. Poznámka: Přetrvává možnost sběrů v málo zvětralých vápencích profilu č. 782 v jeho nové podobě.

Koněprusy – Vozkop – neptunická žíla (březen 2009) Záchranné sběry paleontologického materiálu z neptunické žíly (suchomastské vápence, zlíchov) vyplňující puklinu v koněpruských vápencích (prag) v jihozápadní, právě odtěžované části lomu Vozkop. Sběrů trvajících 2 dny, se zúčastnili: L. Grigar, F. Tichávek, J. Bureš, J. Moravec a V. Vokáč. Téměř současně a dlouhodoběji zde sbírali též kolegové R. Labuťa a P. Krýda. Ve mnou nalezeném, nehojném trilobitovém materiálu jsou pozoruhodné nálezy 3 kranidií velkých Koneprusií. Snad některý z kolegů, který zde strávil podstatně více času nežli já, vypracuje nálezovou zprávu…. Poznámka: Současná situace na lokalitě mě není známa.

Osek – železniční tunel (2010) Sběry ve vinickém souvrství (šedočerné břidlice až šedé písčité droby), které bylo zastiženo rozsáhlým výkopem pro železniční tunel nedaleko obce Osek u Hořovic. Záchranných sběrů se zúčastnila řada kolegů, jejichž nálezy tvoří podklady pro nálezovou zprávu: Vokáč V., David M., Hartl F., Bím M., Grigar L., Mitro P. a Pavlovič M. (MS): Trilobitová asociace vinického souvrství (sandbian, svrchní ordovik) z výkopu železničního tunelu mezi Osekem a Újezdem u Hořovic (pražská pánev, Barrandien, Česká republika) - která byla předložena do sborníku Erica na konci dubna 2012. Poznámka: Současný stav lokality mě není znám.


Rozsáhlé území Barrandienu a to především ta jeho část, která je budována staropaleozoickými sedimenty (vyjma Křivoklátska a Brdské vrchoviny), se nalézá dlouhodobě pod enormně velkým civilizačním tlakem. Ten se nejmarkantněji projevuje v Českém Krasu, Berounské kotlině a na území Velké Prahy. Vzhledem k tomu, že průvodní stavební ruch zde dosáhl v posledních 20 letech nebývalé intenzity a je zřejmé, že vědecké instituce na dokumentaci velkého počtu často jen krátkodobě odkrytých lokalit očividně nemohou stačit, spatřuji v aktivitách záchranné paleontologie možnost sběratelů a soukromých paleontologů zapojit se do záchrany velkého množství cenného paleontologického materiálu, který tak bude uchován pro současné i budoucí studium. V této kapitole budou postupně uveřejňovány poznámky k akcím, na kterých jsem se osobně podílel a které přinesli nějaké hmatatelné výsledky, o nichž se domnívám, že by byla škoda, pokud by časem zapadly. Za důležité také považuji zveřejnění informací o současném uložení paleontologického materiálu původem z těchto záchranných sběrů. Pokud by někdo z kolegů měl k níže uvedeným lokalitám doplňující informace, rád jeho příspěvek zde s patřičným odkazem zveřejním. 


 
Tymákov - D5
Tymákov - D5
Tymákov - D5
Tymákov - D5
Tymákov - D5
Tymákov - D5
Tymákov - D5
Tymákov - D5
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one